Petr Markov: Přišel kostlivec k doktorovi

Informace o díle:

Helena byla nejen veselá, ale měla i neuvěřitelnou energii. Té energie v ní bylo strašně moc, pořád něco vymýšlela, něco plánovala, něco kombinovala, v podstatě to byla taková ředitelka zeměkoule. Zejména jednu věc bychom se měli od ní naučit - nad každým problémem, ať byl sebetragičtější a sebesmutnější, zůstávala v určitém nadhledu. Ona nikdy neklesla pod hladinku, aby jí voda natekla do nosu, jak se říká. Pořád byla nad vodou a pro každou situaci měla takové to příjemné shození, které člověk bral jako určitou posilu. Třeba, když se konal rozptyl popele jejího manžela, hrála smuteční hudba, všichni slzeli, Helena stála vedle mne, utírala si oči a říkala: ,,Neřvi a dávej pozor! Je tu hromada lidí, ať nám něco neukradnou.,, Prostě i v takovéhle, pro ni velice tragické situaci, dokázala zaperlit. Nebo, když jí paní v krematoriu v Blatné řekla, že se omlouvají, ale že kremace může být až za tři dny, protože tam mají tak strašlivý nával nebožtíků, že to nestačí, že teda uloží pana Růžičku k ledu, Helena povídá: ,,To nevadí, dala jsem mu teplý vlněný ponožky.,,